Dříve jsme v panelácích našli především bytová družstva. Ta však v dnešní době z velké části nahradila modernější společenství vlastníků jednotek, známých jako SVJ. Jejich popularita pak stále roste. To však navzdory obecnému přesvědčení neznamená, že družstvo již nenajdeme. V mnoha případech to však není pravda. I dnes totiž existují. Příkladem může být bytové družstvo Brno.
Abychom pochopili jejich klesající popularitu, je potřeba se podívat, jak vlastně fungují. U společenství vlastníků bytových jednotek je to poměrně jednoduché. Zde jsou členy všichni majitelé jednotlivých bytů. Tyto jednotky pak patří jim, což mohou samozřejmě doložit vlastnickou smlouvou i zápisem v katastru nemovitostí.
U družstev je to poněkud jinak. Zde jsou veškeré byty majetkem družstva, od kterého si jej uživatelé za nízkou částku pronajímají, samozřejmě s tím, že si sami platí například energie. Tato nájemní smlouva je pak uzavřena na poměrně dlouhou dobu, většinou na neurčito, a zaručuje nájemci právo nakládat s bytem v podstatě tak, jako by mu patřil.
Z tohoto pohledu by se zdálo, že mezi oběma způsoby není téměř žádný rozdíl. Není to však pravda. Součástí družstevní smlouvy jsou totiž i klauzule, kdy je možné ji zrušit. To umožňuje se snadněji například zbavit problémového nájemníka. Na druhou stranu je pravdou, že to lze zneužít. Navíc lidé mají v dnešní době mnohem lepší pocit, pokud daná nemovitost skutečně patří jim.
Avšak ať už máme v domě družstvo či SVJ, obě jsou podle zákona právnické osoby, což znamená, že musí dodržovat patřičné zákony. Ty jsou stanoveny tak, aby v případě konfliktu hájily zájmy pokud možno obou stran. Sem patří například provádění účetnictví, zasílání zápisů ze schůzí na příslušné úřady a mnohé další.
Jistě, mnoho lidí to považuje za zbytečnou byrokracii. Pravdou však je, že tomu tak v mnoha případech není. Naopak, často se stane, že se právě díky zákonům například nepodvádí s penězi, a to je něco, o co by se měl starat každý z nás.